Vtipy o zdraví a nemocích

Přijde chlapík k lékaři, že má velmi dlouhého ptáka. Chlapík: „Panne d-d-doktorrr, já mmám ve-elmi dlouhééh-ho pt-t-áka a ve-velmi ko-koktám.”
Doktor: „No, to by mohlo být tou délkou, ale nic se nebojte, já vám ho zkrátím, je to běžná operace - odříznu vám ho, zkrátím na polovinu a nazpět přišiju.”
Po dvou týdnech po operaci přijde znova chlapík k doktorovi a říká: „Pane doktor, myslím, že mi to pomohlo - už nekoktám, ale manželka už není tak spokojená, nedalo by se to, co jste mi odřezal, přišít zpátky?”
Doktor: „TT-to bby se užž n-n-nedalo.”

Primář jde po zahradě blázince a kouká, na lavičce sedí pacient a tluče se kamenem do hlavy.
„Co to děláš?”
„Beru drogy.”
Primář jde dál a tam jiný blázen se mlátí do hlavy dvěma kameny.
„Copak ty děláš?”
„Práskám si dvojitou dávku.”
Primář pokrčil rameny a jde dál, vtom vidí na hromadě kamení sedět třetího blázna, který se rozhlíží okolo.
„A ty děláš co?”
„Dealera.”

„Pane doktore, pomozte - čmelák mě kousl do prstu!”
„Klid, hned na něj dám mastičku.”
„Vždyť uletěl, jak ho chytnete?”
„Namažu místo, kde vás kousl.”
„Pod stromem v parku.”
„Mohl jste říci rovnou, který to byl.”
„Odkud to mám vědět, hned uletěl!”
„Vy mi nerozumíte, kam vás konkrétně kousl?”
„Do prstu!”
„No, a který to byl?”
„Nevím, všichni čmeláci vypadají stejně!”

Doktor: „Mám pro vás špatnou zprávu - máte stejně jako já Alzheimerovu nemoc.˝
Pacient: „Co, že to mám?˝
Doktor: „Kdo co má?˝

Na odlétací ploše letiště stojí letadlo a cestující se dívají na piloty, které vede slepecký pes, mají černé brýle a slepecké hole.
„To je asi nějaká sranda,” šeptají si mezi sebou.
Ale najednou letadlo začne startovat motory. Cestující vyplašeně koukají a začnou se potichu modlit. Pak se letadlo rozjede, to už se cestující modlí nahlas. Letadlo zvyšuje rychlost a cestující už hořekují a bědují, a najednou se blíží konec dráhy. Lidé začnou ječet, ale letadlo se bezpečně odlepí od dráhy a nerušeně letí.
Po chvíli pilot prohodí ke kapitánovi: „Děsím se dne, kdy ty lidi na konci dráhy nezařvou.”

Narodí se dítě, které umí hned mluvit. To dítě se hned začne ptát, kdo je jeho otec. Doktor mu vysvětluje, že není jeho otec, ale že ho zavolá.
Když přijde pravý otec, dítě mu začne píchat prstíkem do hlavy se slovy: „Jak se ti to líbí, jak se ti to líbí...?!”

„Pane doktore, můžu přežít operaci?”
„Ano, můžete, ale neradil bych vám to.”

Jde koktavej a plešatej po ulici. Koktavej povídá tomu plešatýmu: „Ttto by mmmě zzajímalo, kolik dddáš zza holiče, hhhha hhha?!”
A ten plešatej mu povídá: „A mě by zajímalo, kolik ty dáš za telefon?”

Na kurzu vyšívání se instruktorka zastaví u jedné dámy a povídá: „Vy jste povoláním zubařka, že ano?”
„No, jsem,” podiví se paní. „Jak jste to poznala?”
„Jako jediná šijete zubní nití.”

Přišla paní k lékaři - modrá, zelená, zbitá.
„Co se Vám stalo, paní?”
„Když se muž vrátí napitý z hospody, pokaždé mě takhle zmlátí. Co mám dělat?”
„Udělejte si heřmánkový čaj a když se vrátí muž z hospody, kloktejte. A po týdnu se ukažte.”
Po týdnu přijde paní k lékaři, žádné stopy po pranici.
„Zabralo to, nezmlátil mě.”
„Já to věděl! Stačilo držet hubu...”