Vtipy o vůdcích a pohlavárech

Na Jaltskou konferenci přišel i Bůh. Usadili ho na nejlepší místo v sále. Postupně přicházeli další účastníci. Přišel Churchill. Bůh se postavil a podal mu ruku. Stejně přivítal i Roosevelta. Když však přišel Stalin, podal mu ruku vsedě.
Stalin se urazil: „Proč jste se nepostavil, Otče, když jste mě zdravil?”
„Jožko můj, myslíš, že tě nepoznám? Já se postavím a ty si hned sedneš na moje místo!”

Vdova po Leninovi Naděžda Krupská během posledních let leze pořádně Stalinovi na nervy. Proto si ji zavolal: „Buď mi přestaneš odmlouvat, nebo jmenuji vdovou po Leninovi někoho jiného!”

Ronald Reagan se setkal s Gustávem Husákem. Bylo to v době, kdy se jak v USA, tak v Československu připravovaly prezidentské volby.
„Já vím, že asi patnáct miliónů voličů bude proti mně,” povídá Reagan. „Ale i tak mě zvolí.”
„Zrovna jako u nás!” zvolal Husák.

Jsou takhle Husák a Štrougal na návštěvě v Japonsku na večírku. Stoly se prohýbají nákladem rozličného jídla, všechno nádobí je ze zlata. Husák se Štrougalem závidí a Husák zašeptá: „Hele, když si každý vezmem jednu zlatou lžičku, nic neubude.”
A tak když se nikdo nedívá, Husák šup lžičku do náprsní kapsy. Štrougal se také o to pokusí, ale jak se mu stářím klepou ruce, zacinká omylem na skleničku. Všichni se samozřejmě otočí a Štrougal začne: „Vážené dámy, vážení pánové, moc bych vám chtěl poděkovat za...” atd.
Když skončí, pokusí se znovu, ale zas, jak se mu stářím klepou ruce, zacinká na skleničku, a znovu začne: „Vážení, jelikož je to tu opravdu úžasné, musím vám znovu poděkovat za...” atd.
Když se o to pokusí potřetí, zas omylem zacinká na skleničku, všichni se - už otráveně - otočí, a Štrougal začne: „Na závěr bych vám chtěl ukázat jedno české kouzlo. Dívejte se: Zlatou lžičku si zastrčím do své náprsní kapsy a z té Husákovy ji vytáhnu!”

Soudruzi se nemohli shodnout, zda je lepší mít milenku či ne, a tak se šli zeptat na názor Lenina. Lenin se zamyslel a řekl: „Soudruzi, je dobré mít milenku. Milence řeknete, že jdete za manželkou, manželce oznámíte, že jdete za milenkou a vy můžete jít v klidu do knihovny a učit se a učit se...”

Před lety: „Vážení televizní diváci, dnes při příležitosti zahájení barevného vysílání Československé televize poprvé vítáme mezi námi i majitele barevných televizorů: Dobrý večer, soudruhu první tajemníku!”

Zemřel soudruh Brežněv. Všude je smutek. Všechna zábava se ruší. V kině zhasla promítačka a rozsvítilo se světlo. Předstoupil ředitel kina a pronese: „Soudruzi, končím promítání, zemřel soudruh Brežněv!”
Nato vstal starý pán v poslední řadě a pronese: „Kurva, to nemáte jiného promítače?!”

Brežněv přijede do jedné rozvojové země a koná se slavnostní přehlídka. Obyvatelstvo shromážděné na náměstí nadšeně volá: „Ubamba Brežněv, ubamba Brežněv!”
Státník je potěšen, jak jej tam mají rádi. Když dorazí do hotelu, jde na záchod. Stoupne si k pisoáru a vedle něj čurá malý chlapeček, divně se na něj podívá a říká: „Taková velká slavná muž, a tak malá ubamba...”

Je ještě stará doba a ve škole se učí děti o Leninovi. Děti neví vůbec, kdo to je, ale vědí vše z jeho životopisu. Jednoho dne vezme paní učitelka děti do lesa a mezi stromy vidí utíkat zajíce, a tak se dětí zeptá: „Děti, kdopak nám to tam za těmi stromy běží?”
A jeden statečný kluk se přihlásí a říká: „Že by to byl ten Lenin?”

Letenskou plání na vojenské přehlídce projíždí bojová technika a pochodují vojáci. Na samotném konci jde mužík v ošuntělém tesilovém obleku. Brežněv se s překvapením ptá Husáka: „Co to má znamenat? A kdo to vlastně je?”
Husák odpovídá: „To je naše nejlepší tajná zbraň proti americkým imperialistům - český ekonom!”