Vtipy o totalitě

Vdova po Leninovi Naděžda Krupská během posledních let leze pořádně Stalinovi na nervy. Proto si ji zavolal: „Buď mi přestaneš odmlouvat, nebo jmenuji vdovou po Leninovi někoho jiného!”

Co bylo před socialismem?
Všechno.

Dotaz na Rádio Jerevan: „Je pravda, že Hanzelka v Košicích oběsil Husáka?”
„Ano, je. Ovšem s malými nepřesnostmi. Nebyl to Hanzelka, ale Zikmund, nebylo to v Košicích, ale v Kostnici, neoběsil, ale upálil a ne Husáka, ale Husa.”

Ronald Reagan se setkal s Gustávem Husákem. Bylo to v době, kdy se jak v USA, tak v Československu připravovaly prezidentské volby.
„Já vím, že asi patnáct miliónů voličů bude proti mně,” povídá Reagan. „Ale i tak mě zvolí.”
„Zrovna jako u nás!” zvolal Husák.

Jsou takhle Husák a Štrougal na návštěvě v Japonsku na večírku. Stoly se prohýbají nákladem rozličného jídla, všechno nádobí je ze zlata. Husák se Štrougalem závidí a Husák zašeptá: „Hele, když si každý vezmem jednu zlatou lžičku, nic neubude.”
A tak když se nikdo nedívá, Husák šup lžičku do náprsní kapsy. Štrougal se také o to pokusí, ale jak se mu stářím klepou ruce, zacinká omylem na skleničku. Všichni se samozřejmě otočí a Štrougal začne: „Vážené dámy, vážení pánové, moc bych vám chtěl poděkovat za...” atd.
Když skončí, pokusí se znovu, ale zas, jak se mu stářím klepou ruce, zacinká na skleničku, a znovu začne: „Vážení, jelikož je to tu opravdu úžasné, musím vám znovu poděkovat za...” atd.
Když se o to pokusí potřetí, zas omylem zacinká na skleničku, všichni se - už otráveně - otočí, a Štrougal začne: „Na závěr bych vám chtěl ukázat jedno české kouzlo. Dívejte se: Zlatou lžičku si zastrčím do své náprsní kapsy a z té Husákovy ji vytáhnu!”

Víte, kdo je patron estébáků?
No přeci Josef z Arimatie. On byl učedníkem Ježíše, ale tajným.

Otázka na Rádio Jerevn: „Víte něco o výměně telegramů mezi Ruskem a Kubou?”
„Jistě. Kuba: Celá země hladoví, pošlete obilí! Rusko: Utáhněte si opasky. Kuba: Pošlete opasky!”

Čtyři stupně porovnávání v Československu: Dlouhé, delší, nejdelší, dočasné.

V sovětské armádě si při nástupu jeden voják kýchnul.
„Kto kýchnul?” ptá se velitel.
Nikdo se nepřihlásí, proto velitel vydá rozkaz: „Pervyj rjad sagom v sag pastreljat!”
Ozve se střelba a první řada padne.
„Kto kýchnul?” ptá se znovu velitel.
Opět se nikdo nepřihlásí, proto velitel vydá rozkaz: „Vtaroj rjad sagom v sag pastreljat!”
Padne druhá řada.
„Kto kýchnul?”
Po té hrůze to jeden z vojáků nevydrží a přizná se: „Ja!”
Velitel se spokojeně pousměje: „Na zdarovje!”

Po černočerném lese si vykračuje černočerný člověk. Dojde na černočernou mýtinku, na které hoří oheň. U něho sedí druhý, také černočerný člověk. Ten první mu položí černočernou ruku na jeho černočerné rameno a povídá: „Už bys měl přestat pálit ty gumy, Ivane Ivanyči. Zasral jsi celý les!”