Vtipy o škole

„Macháček, Macháček, jestli z vás jednou bude kynolog, tak já budu americkým prezidentem,” povzdechl si profesor biologie, „to mi opravdu chcete tvrdit, že všechno, co máte v té své makovici, je, že pes čau-čau je přátelský pes?!”

„Musím si ostře stěžovat na způsoby Vašeho syna, paní Hromádková,” stěžuje si matce učitelka. „Například včera - uprostřed hodiny jsem ho přistihla, jak smrká do sešitu!”

Hodina. Učitelka: „Tak, děti, každý z vás má nějakého koníčka, třeba něco sbíráte. Co sbíráte, děti?”
Děti: „Já, prosím, ubrousky.”
„Já angličáky.”
„Já tácky od piva.”
„Já primeráky.”
Pepíček: „Já sbírám duševní pochody.”
Učitelka se zarazí: „Duševní pochody? Copak to je, Pepíčku?”
Pepíček vysvětluje: „No, paní učitelko, představte si, že stojí dvě paní před samoobsluhou a právě si koupily zmrzlinu. Jedna ji líže normálně a ta druhá takhle...” Načež rukou a pusou předvádí něco, co se strašně podobá sexu. Učitelka zrudne a děti se baví. Pepíček nakonec povídá: „Tak a teď mi řekněte, paní učitelko, která z nich je vdaná?”
Učitelka zaraženě koktá: „No, ehm. Já ti nevím, Pepíčku. No, ehm, asi ta druhá.”
„Jó?” usměje se Pepíček. „Prd! Vdaná je ta první, protože má snubní prstýnek. Ale váš duševní pochod si, paní učitelko, zapisuju!”

Studenti dostali za úkol napsat sloh na téma „Lež má krátké nohy”. Jeden ze studentů byl hotový za deset minut. Učitelka byla zvědavá, co za takovou chvilku napsal, a tak četl: „V sobotu odpoledne jsem se vydal s kamarádem Karlem do lesa. Bylo krásně, slunce svítilo, lesní mýtinka lákala do mechového objetí. I zalehli jsme, lebedili si a jímala nás mírná dřímota. Vtom se v ohbí lesa objevila dívčí postava. Chtěl jsem se zvednout a podívat, ale Karel mě zadržel a pravil: Lež, má krátké nohy!”

Na biologii: „Salpy? Jó, to vím přesně, to jsem četl... Salpy jsou severní Alpy.”

Jaké jsou dva nejšťastnější okamžiky v životě školáka?
Když jde poprvé do školy a když tam jde naposledy.

„Občanská válka u nás byla v roce 1805.”
„???”
„No, občané Francie se u nás bili s občany Ruska, Rakouska a Pruska.”

Presumpce neviny znamená, že je člověk nevinný, dokud nespáchá trestný čin.

Přiběhne školník do ředitelny a hystericky křičí: „Pane řediteli, právě někdo poslal dopis, že je ve škole bomba!”
Ředitel ani nemrkne: „Ale že to tomu Kamešovi letos trvalo!”

Člověk, kterého chytne slepák, oslepne.