Vtipy o mužích a ženách

Podezřívavá žena se táže: „Můžeš mi vysvětlit, jak se ti na límec dostala rtěnka?”
„Nemůžu, nevím. Docela jasně si pamatuju, že košili jsem si sundal.”

„Kdybych se oženil s bohatým děvčetem, vyřešil bych své finanční problémy.”
„A proč to tedy neuděláš?”
„Moje manželka je zásadně proti!”

Co nechce muž slyšet při sexu?
„Ahoj zlato, jsem doma!”

Manžel: „Proč sis koupila tři kabelky?”
Manželka: „Jednu na všední den, druhou na svátky... a ta třetí, prostě aby sousedky záviděly.”

Manželka takhle jednou přijede z práce domů a povídá manželovi: „Drahý, v karburátoru je voda.”
„Voda v karburátoru? To je divný.”
„Opravdu, v karburátoru je voda.”
„Prosím tě, vždyť ty ani pořádně nevíš, co je to karburátor... Kdes nechala auto?”
„V bazénu!”

Seděl jsem s manželkou u stolu na jejím srazu ze střední školy. Neustále sledovala opilce, který seděl sám u vedlejšího stolu a pohrával si se skleničkou. Zeptal jsem se jí: „Znáš ho?”
„Ano,” vzdychla si. „Je to moje stará láska. Pokud vím, tak se dal na chlast hned po našem rozchodu před mnoha lety a slyšela jsem, že od té doby nevystřízlivěl.”
Já na to: „Kdo by si pomyslel, že někdo může tak dlouho oslavovat?”
A hádka začala...

„A nemůže přijít ta tsunami?” povídá znepokojeně tchyně cestou do moře.
Zeťák si povzdechne: „Takové štěstí mít nebudu...”

Slyšeli jste už o tom chlápkovi, co ho manželka poslala pro Tatru a on přijel v náklaďáku?

Manželka, ve čtyřiceti vyvíjející enormní snahy vypadat mladší, povídá: „Drahý, myslíš, že bez podprsenky vypadám lépe?”
Manžel sklonil noviny a prohlásí: „Jo, zlatíčko. Vyrovnalo ti to vrásky v obličeji!”

Manžel se dívá na fotbal, když ho jeho žena vyruší: „Miláčku, mohl bys opravit světlo na chodbě? Už několik týdnů nefunguje.”
„Opravit světlo, teď?” podívá se na ni zlostně muž. „Vypadá to snad, jako bych měl na čele napsáno: Elektrikář?”
Manželka naléhá: „Když ne světlo, mohl bys opravit dveře u ledničky? Jdou špatně zavírat.”
„Opravit dveře u lednice?” zlobí se manžel. „Myslíš si snad, že mám na čele napsáno, že pracuju pro Calex?!”
Manželka dál prosí: „A mohl bys teda opravit alespoň schody? Celé se hýbou a někdo by se na nich mohl zranit.”
„Co si myslíš - že jsem tesař a mám na čele napsáno: OBI?!” rozčílí se muž. „Už toho mám dost. Jdu do hospody, tam budu mít aspoň klid, abych se mohl dívat na fotbal!”
Asi za dvě hodiny se v něm hlo svědomí, zaplatí a odchází domů. Jak vchází do domu, vidí, že jsou schody opravené. Vejde do chodby a světlo funguje. Vezme si pivo z lednice a dveře jsou opravené taky. Přistoupí k manželce a uznale pokývá: „Teda, ty jsi dobrá. Jak jsi to všechno udělala?”
„Já jsem to neudělala,” odvětí ona. „Seděla jsem na schodech před domem a brečela. Okolo šel jeden kořen a ptal se, proč brečím. Tak mu to povídám a on řek, že to všechno udělá, ale že se s ním buď vyspím, nebo mu upeču buchty.”
Manžel se zajímá: „A jaké buchty jsi mu upekla?”
Žena ho zpraží: „Co si myslíš - že mám na čele napsáno: Odkolek?!”