Vtipy o manželství

Podezřívavá žena se táže: „Můžeš mi vysvětlit, jak se ti na límec dostala rtěnka?”
„Nemůžu, nevím. Docela jasně si pamatuju, že košili jsem si sundal.”

„Kdybych se oženil s bohatým děvčetem, vyřešil bych své finanční problémy.”
„A proč to tedy neuděláš?”
„Moje manželka je zásadně proti!”

Manžel: „Proč sis koupila tři kabelky?”
Manželka: „Jednu na všední den, druhou na svátky... a ta třetí, prostě aby sousedky záviděly.”

Seděl jsem s manželkou u stolu na jejím srazu ze střední školy. Neustále sledovala opilce, který seděl sám u vedlejšího stolu a pohrával si se skleničkou. Zeptal jsem se jí: „Znáš ho?”
„Ano,” vzdychla si. „Je to moje stará láska. Pokud vím, tak se dal na chlast hned po našem rozchodu před mnoha lety a slyšela jsem, že od té doby nevystřízlivěl.”
Já na to: „Kdo by si pomyslel, že někdo může tak dlouho oslavovat?”
A hádka začala...

Manželka, ve čtyřiceti vyvíjející enormní snahy vypadat mladší, povídá: „Drahý, myslíš, že bez podprsenky vypadám lépe?”
Manžel sklonil noviny a prohlásí: „Jo, zlatíčko. Vyrovnalo ti to vrásky v obličeji!”

Manžel se dívá na fotbal, když ho jeho žena vyruší: „Miláčku, mohl bys opravit světlo na chodbě? Už několik týdnů nefunguje.”
„Opravit světlo, teď?” podívá se na ni zlostně muž. „Vypadá to snad, jako bych měl na čele napsáno: Elektrikář?”
Manželka naléhá: „Když ne světlo, mohl bys opravit dveře u ledničky? Jdou špatně zavírat.”
„Opravit dveře u lednice?” zlobí se manžel. „Myslíš si snad, že mám na čele napsáno, že pracuju pro Calex?!”
Manželka dál prosí: „A mohl bys teda opravit alespoň schody? Celé se hýbou a někdo by se na nich mohl zranit.”
„Co si myslíš - že jsem tesař a mám na čele napsáno: OBI?!” rozčílí se muž. „Už toho mám dost. Jdu do hospody, tam budu mít aspoň klid, abych se mohl dívat na fotbal!”
Asi za dvě hodiny se v něm hlo svědomí, zaplatí a odchází domů. Jak vchází do domu, vidí, že jsou schody opravené. Vejde do chodby a světlo funguje. Vezme si pivo z lednice a dveře jsou opravené taky. Přistoupí k manželce a uznale pokývá: „Teda, ty jsi dobrá. Jak jsi to všechno udělala?”
„Já jsem to neudělala,” odvětí ona. „Seděla jsem na schodech před domem a brečela. Okolo šel jeden kořen a ptal se, proč brečím. Tak mu to povídám a on řek, že to všechno udělá, ale že se s ním buď vyspím, nebo mu upeču buchty.”
Manžel se zajímá: „A jaké buchty jsi mu upekla?”
Žena ho zpraží: „Co si myslíš - že mám na čele napsáno: Odkolek?!”

„Dneska bychom se mohli kouknout v noci na nějakou erotiku,” navrhl jednoho dne muž.
„Po půlnoci dávají Alej milenců,” oznámila jsem mu, co jsem našla v televizním programu, „ale je tady napsáno horor.”
Manžel k tomu poznamenal: „Hm, tak to asi budou nekrofilové.”

Muž nadhodí: „V novinách je báječný článek, jak se dožít sta let!”
„Tak mi to dej přečíst,” dožaduje se manželka.
„To určitě, a povede se ti to,” odmítne stroze manžel.

„Poslouchej, Cyrile, byl tu nějaký chlap a chtěl koupit osla.”
„A co si mu řekla?”
„Že nejsi doma...”

Ženská vejde do velkého obchodu se sportovním zbožím a chce brokovou pušku.
„Je to pro mého muže.”
„A řekl vám, jakou máte vzít ráži?” ptá se prodavač.
„Děláte si legraci? On ani neví, že ho chci zastřelit.”