Vtipy o kultuře a umění

Stařec vejde do zpovědnice: „Otče, je mi osmdesát, jsem šedesát let ženat, mám čtyři děti, šestnáct vnoučat a asi šedesát pravnoučat, takže bych měl mít už rozum. Ale včera, co se mi stalo - pařil a hřešil jsem se dvěma sotva dvacetiletými děvčaty celou noc, až do rána!”
Kněz ztiší hlas: „Synu, a kdy jsi byl naposledy u zpovědi?”
Stařík na to: „Já ještě nikdy nebyl u zpovědi, já jsem Žid.”
Kněz překvapeně: „Tak proč mi to tu povídáš?”
Stařík rozjařeně: „Já to dneska vykládám na potkání každýmu!”

Úchylil se na lože.

„Všechny tvoje melodie jsou tak tesklivé,” povídá zpěvákovi po jeho koncertě kamarád, „nechtěl bys to zkusit nabídnout Tescu?”

V okně jednoho činžáku se objevila výrazná cedule: „Prodám saxofon.”
Druhý den se objevily nápisy na všech oknech okolo: „Sláva!”

Archimédes, Pascal a Newton hrajou na schovku. Archimédes piká. Pascal se rozhlédne a hbitě se schová do křoví. Newton vezme klacek, do hlíny vyreje čtverec metr na metr a postaví se do něj. Nijak se neschovává. Archimédes dopiká a rozhlíží se kolem. Samozřejmě že hned vidí Newtona a volá: „Deset, dvacet, Newton!”
Newton v klidu řekne: „Tak to teda pěkný hovno. 1 Newton na m2 je přece Pascal!”

„Vy jako satanista - věříte v boha?”
„Ano, samozřejmě.”
„A nebojíte se, že půjdete do pekla?”
„Všichni půjdeme do pekla, ale já tam budu mít vidle.”

Manželé přijdou pozdě do divadla a cpou se do prostředka řady. Při té příležitosti on šlápne na kraji sedící slečně na nohu, ani se neomluví. Po přestávce se zase zdrželi a opět všichni vstávají. Pán se zeptá slečny na krajním sedadle, jestli to je ona, které šlápl na nohu.
„Ano, ale to nic nebylo, nedělejte si starosti.”
„Stará, pojď, jsme tu dobře.”

Po kázání přijde k faráři kostelník a s autoritou školníků a kostelníkům vlastní ho kárá: „Dneska jste to kázání nějak odflákl, pane faráři. Dokonce i já jsem mu rozuměl!”

„Toho bohdá nebude, aby český král z bitvy utíkal!” zařval Fridrich Falcký a nastartoval motorku.

Telefonát do Písniček na přání: „Zahrajte pro mého kamaráda, kterému vlak přejel obě nohy, písničku od Petra Nagyho: Sám s nohama na stole!”