Vtipy o hospodářských zvířatech

Přijde kohout do porodnice a sestřička povídá: „Blahopřeji, je to vejce.”

Babička Nováková oškubala husu a dala ji do komory. Po chvíli se otevřou dvířka a husa povídá: „Buď zatopte nebo mi vraťte peří!”

Víte, kdy kuře naposledy pípne?
V Tescu na pokladně.

Hospodář vidí, že jeho starý kohout už má přece jen zenit za sebou, i když je pořád ještě statný a hlasitě kokrhá, a s předstihem mu shání kohoutka, aby ho jednou plynule vystřídal na vladařském trůnu. A tak zase jednoho vypustí na dvorek.
Starý kohout si mladého vezme stranou a přátelsky mu domlouvá: „Hele, mladej, slepic je tu dost pro oba, tak nebudeme dělat žádné boje. Jedna jediná tu stojí za to, támhle Pepina, a o tu si můžeme dát závody.”
„A jaké závody navrhuješ?” zeptá se mladý samec.
„Třeba třikrát kolem hnoje,” navrhuje matador.
Mladý sebevědomě prohlásí: „To nemáš šanci.”
Zkusmo si zaklusají. Mezi slepicemi to začíná vřít, očekávají soutěž a rozčileně kvokají.
„Dám ti náskok,” rozhodne se shovívavě mladý kohout. „Můžeš jít o půl kola dopředu.”
Je odstartováno. Starý v prvním kole náskok udrží, ve druhém ho mladý začíná viditelně dohánět. Slepice řvou, Pepina vysílá poplašené pohledy a cudně klopí oči. Třetí kolo, mladý kohout už má zobák na pérech starého, když se ozve výstřel a mladý kohout padne mrtev k zemi.
Hospodář v okně odloží pušku a zklamaně pokrčí rameny: „Tohle už snad není pravda, třetí kohout za sebou a zase teplej!”

„Kolik vám dojí kráva?”
„Asi deset litrů!”
„A co s nimi děláte?”
„Tři litry vypijeme a dvanáct prodáme!”

Proč jsou krávy na horách smutné?
Protože se nedá lyžovat.

Víte, jaký je rozdíl mezi slepicí a dálnicí?
Na slepici může jezdit jenom kohout, kdežto na dálnici každý vůl!

Proč prasata chodí po čtyřech?
Protože se bojí chodit sami.

„Označkoval jsi všechen dobytek?” ptá se farmář synka ve výuce.
„Označkoval...” odpoví syn.
„A měl jsi s tím hodně práce?” zeptá se znovu farmář.
„Ani ne... ale se včelami to bylo hrozné...”

„Ti lidé jsou ale padavky,” bučí si na pastvě kráva. „Já mám trávu od rána do večera a jim stačí pár vdechů a už jsou úplně mimo!”