Vtipy o důchodcích

V kroužku důchodců jeden pán povídá: „Já vám říkám, takovouhle zimu jsem nezažil, co pamatuju!”
„No jo,” odvětí jeho manželka a pošeptá sousedce: „Má pořádnýho Alzheimera...”

Recept na dlouhověkost od nejmenovaného spoluobčana: „Tak vysokého věku jsem se dožil, protože mám pořád takovou sklerózu, že si za nic na světě nemůžu vzpomenout, kolik mi vlastně je let!”

Povídá stařík v tramvaji kamarádovi: „Tak je venku zima, no a co. To v roce dvacet osm... eh...”
„Co v roce dvacet osm?”
„To jsem ještě nebyl na světě...”

Žil jeden stodvaadvacetiletý němý dědeček. Když slavil ty své vysoké narozeniny, sjeli se do jeho krčmy novináři z širokého okolí a ptají se jej, jak to dělá, že se pořád tak obdivuhodně drží na nohou.
Stařeček napsal na papír svou odpověď. A všichni čtou: „Já nic nedělám. Vždyť já, chudák stará, ani nemůžu zařvat!”

Proč dědci dostávají v domově důchodců na noc viagru?
Aby se neskutáleli z postele.

Babička z vesnice přijede do města, celá vyděšená se motá přes křižovatky. Ulice přechází, kde a jak ji napadne. Pozoruje jí policista, přijde k ní a říká: „Ale, babičko, babičko. Po přechodu by to nešlo?”
Babička mu odpoví: „To víte, že by to šlo, jenomže dědek už nemůže!”

„Pane doktore, jak se poznají příznaky sklerózy?”
„Pane Novák, to jsem vám přece vysvětloval včera!”

Projde okolo důchodců vnadná dívka.
„Škoda, že mi není o dvacet míň!”
„To bys ji neviděl!”
„A proč?”
„Protože bys touhle dobou smrděl v práci!”

Babka pošle dědka do sklepa, aby přinesl česnek a cibuli.
„Nezapomeň! Dvě věci!” připomíná mu babka.
Dědek jde do sklepa a za chvíli přinese lopatku na smetí.
„Cos to zase přinesl?” rozčiluje se babka. „Říkala jsem jasně dvě věci! Kde máš smeták?”

U svátečního oběda. Babička se zamilovaně podívá na dědečka a prohlásí: „Mně je tak krásně u srdce.”
Děda na to: „Ani se ti nedivím, když máš prso v polívce!”