Vtipy o důchodcích

„Nemyslíte, že auta kazí dnešní mládež?”
„Nemyslím, spíše dnešní mládež kazí auta!”

„Proč tomu invalidovi říkáte Lež?” zajímá se nový obyvatel domova důchodců.
Děda Vonásek mu to objasňuje: „Protože lež má krátké nohy.”

Po vesnici se nakažlivě šíří horká zpráva a hlavním přenašečem je samozřejmě tetka Horáková.
„Babi, to už jste slyšela, že k nám budou dělat tříproudou dálnici?” informuje starou Mydlářovou.
„Safraporte, to je mi novina,” podiví se babička, zamyslí se a dopáleně povídá: „A náš táta zrovna před necelým měsícem prodal člun!”

„Ano, zapomněl jsem se se sousedkou,” přiznal se manželce stařík, „ale za to přece nemůžu - mám sklerózu!”

„Babičko, podívejte, padá hvězda...”
„Nepovídej, synku, to už se zase rozpadá Sovětský svaz?”

Přijde mladá dívka domů a povídá matce: „V zelenině mají táákhle silné okurky,” a ukáže průměr cca 8 cm, „a táákhle dlouhé,” a ukáže asi 30 centimetrů.
Dívá se na to hluchá babička a říká: „Jenom aby si tě, holka, taky vzal!”

„Babičko, proč máte na krku ten krční límec?”
„Abych si někde nezlomila nohu, synáčku.”

Dvě staré paní sedí v parku a povídají si.
„Když přijde manžel domů v dobré náladě, říká mi broučku...”
„Vždyť už vám je přes sedmdesát!”
„Však manžel měl dobrou náladu naposledy před čtyřiceti lety!”

Babička pošle dědu pro mouku. Děda jde po ulici a říká si nahlas, aby to nezapomněl: „Dvě kila mouky, dvě kila mouky...”
Pak ho napadne, že se ještě pojistí a bude si pamatovat také „bílý prášek”. Kdyby zapomněl na mouku, vzpomene si na bílý prášek a hned mu to dojde.
Už je skoro u obchodu, ale samozřejmě že všechno zapomněl. Před obchodem ho osloví drsně vyhlížející mladík: „Hej dědo, nechceš kokain?”
„Co jestli nechci?” nechápe děda.
„No kokain, dědo..., takovej bílej prášek.”
„A jo,” plácne se do čela stařík, „dejte mi dvě kila.”

Babička nás vždycky před filmy s Budem Spencerem a Terence Hillem svolává: „Starej, mladej! Pojďte se koukat na tlustýho a hubenýho!”