Vtipy o dětech a mladých

„Pane vedoucí, Jirku uštkl had!”
„Kolikrát jsem vám říkal, že si nemáte hrát s volně žijícími zvířaty!”

Kopečkovic rodina jede autem na výlet, když syn vzadu nadhodí: „Máme ve vleku nějakého vozíčkáře.”
„Ale my nemáme vlek,” namítne paní Kopečková.
Táta Kopeček se koukne do zpětného zrcátka a zuří: „Ten debil se mi drží za nárazník!”

„Proč jsi nebyl včera venku, Filipe?”
„Musel jsem s tátou přivést hnůj na jahody.”
„Cože, hnůj? My si na ně dáváme šlehačku.”

„Pane vedoucí, slyšíte mě?”
„Dobře, ale moc tě neslyším...”

Matka k patnáctileté dceři: „Víš, že můžeš hřešit i myšlenkou?”
„Ano, ale není to ono.”

Máma nadává své dceři: „V patnácti se tahá po diskotékách, pokaždý s někým jiným v posteli, ale že má její máma třicátý narozeniny, to si ani nevzpomene!”

„Nemáte fotky svých dvojčátek?”
„Tady.”
„Ale to je jen jeden!”
„Ten druhý je stejný.”

Rodina se vypravuje na výlet.
„Můžeme vyjet?” ujišťuje se táta.
„Já si jenom ještě skočím na záchod,” hlesne Pepíček.
Tatínek ho popohání: „Tak dělej!”
„To nejde,” namítne chlapec, „mně se chce jenom na malou.”

Děti dostaly domácí úkol na téma: Moje cesta do školy. Druhý den čtou.
Janička: „Jdu do školy parkem, potom přejdu ulici...”
Ostatní děti napsaly podobné věci. Vstane Pepíček a čte: „Jdu ulicí, v prvním průjezdu kurva, ve druhém průjezdu kurva, ve třetím průjezdu pajzl...”
„Dost!” vykřikne rozčilená učitelka. „Pepíčku, hybaj k panu řediteli i se sešitem!”
Za chvíli se Pepíček vrací z ředitelny s velkým pytlíkem bonbónů.
„Pepíčku, kdo ti dal ty bonbóny?” ptá se učitelka.
„Pan ředitel!”
„Za co?”
„Že jsem mu pověděl, kde je ta ulice...”

Čůrá na chodníku pětiletý kluk. Přijde k němu policajt a straší ho: „To se tady nesmí. Okamžitě přestaň, nebo ti toho tvýho camfrdlíka uříznu!”
Kluk jde dál a za chvíli vidí nad kanálem na bobku holčičku.
„Hele, to se nesmí,” křičí na ni, zvedne jí sukýnku, ale pak mávne rukou: „Čůrej dál. U tebe už ten polda byl, viď?”