Vtipy o cirkusech a poutích

Přijde synek domů z cirkusu a nadšeně vypráví: „Tati, ten cirkus byl báječný. Jeden pán tam vyskočil koni na záda, pak se mu svezl pod břicho, potom ho chytil za ohon a nakonec mu vylezl na krk!”
„No a co,” odvětí otec. „Tohle všechno jsem dokázal, už když jsem seděl na koni poprvé!”

Rozhádaní světští: Přijela pouť... nebo spíš cirkus.

Chlapík v cirkusové maringotce si prozpěvuje: „Jsem šťastnej jako blecha, že tě kolem sebe mám... ty moje hadí ženo.”

Přijde malá holčička za ředitelem cirkusu a ptá se, zdali by ji nevzal.
„A co umíš?”
Holčička si stáhne kalhotky, lehne si na záda, kolena přitáhne pod bradičku a začne čurat. Pak vezme pingpongový míček a cvrnk, míček se začne třepotat na vrcholu pramínku.
„No to je úžasné, to je číslo! To když se nasvítí, reflektory, barvy a pak virbl! To beru!”
„A moji maminku byste nevzal?”
„A copak umí tvoje maminka?”
„To samý, ale s melounem...”

„A nebojíte se, klaune, chodit sám v noci po městě?”
„Nebojím, pane řediteli. Já znám karate, džudo...”
„No to jste výborný, klaun!”
„... a ještě pár japonských výrazů.”

„Náš krotitel,” chlubí se ředitel cirkusu, „strkal ruku do lví tlamy.”
„A jak to dopadlo?” zajímá se známý.
Ředitel odpoví: „Píše tou levou!”

Posteskne si při pozorování fakírova představení jedna žena: „Kéž by to bylo u mužů jako s tím hadem!”

Parta českých cirkusáků se vydala na olympiádu do Atén. Vrátili se poněkud zamlklí a když se jich ředitel zeptal, co se stalo, odpovídají: „Pavel tam zůstal v nemocnici a nevypadá to s ním dobře.”
„Proboha,” zděsí se cirkusácký šéf, „co se mu stalo?”
„Spolkl olympijský oheň.”

„Pane řediteli, pane řediteli! Jestlipak víte, co dělá pes, když stojí na třech nohách?”
„Ale August, to se přece nehodí, tady před diváky...”
„A proč ne? Přece dává pánovi pac!”

Jde botanik do cirkusu a pokladní se ho před vstupem ptá: „Máte lístek?”
„Samozřejmě, vyberte si z mého herbáře.”