Vtipy o cestování a dopravě

Znáte tu loď, která vezla hračky jojo do Ameriky? Šla dvaačtyřicetkrát ke dnu.

„Lékař mi tvrdil, že mám vlohy pro lyžování.”
„Jak to poznal?”
„Prý mi rychle srůstají kosti.”

„Dneska si raději připnu bezpečnostní pás,” oznamuje manželce po prodloužené noci muž za volantem.
„A proč?”
„Kdybych usnul při jízdě, tak abych nespadnul ze sedadla.”

Stařík nastoupí do taxíku. Mercedes vyrazí a dědeček se ptá řidiče: „Na copak tam vpředu máte tu hvězdičku? Byl jste na vojně?”
„To je zaměřovač, něco jako muška na pušce. Když se mi někdo dostane před kapotu, zaměřím, buch... a je po něm!”
Jedou dál, najednou strašná rána. Řidič se otočí, co se děje a děda vzadu vyčítavě kývá hlavou: „Že prej zaměřovač... člověče, vždyť vy jste toho cyklistu minul, jen tak tak jsem ho stačil vzít dvířkama...”

Policejní kontrola.
„Tak a budeme foukat, pane řidiči.”
„Ale s radostí, kdepak vás to bolí?”

Cestovatelé se prodírají africkým pralesem. Z dálky slyší dunění bubnů. Když dospějí k vesnici, vidí černého muže, jak zuřivě bije do bubnu.
„Co se děje?” ptá se vedoucí výpravy.
„Není voda,” odvětí bubeník.
„Přivoláváte tedy déšť?”
„Ne, instalatéra ze sousední vesnice, aby přišel opravit vodovod.”

Co se žena naučí v autoškole nejdřív?
Zahýbat.

Jednou se babička vypraví k autobusu. Řidič otevře dveře a babička se ho ptá: „Na co jedete? Na Prahu?”
A řidič odpoví: „Ne, na plyn!”

Říká paní Horáčková po dovolené: „Manželovi se ty italské památky nesmírně líbily. Když nám ta naše mladá průvodkyně ukazovala jednu zvlášť zajímavou vykopávku, zaslechla jsem ho, jak si mumlá: Tu bych bral, tu bych bral...”

Zkoušky v autoškole. Učitel se ptá žáka: „Co byste udělal, kdybyste po ujetí několika kilometrů autem zjistil, že klíče od něho jste si zapomenul v garáži?”
„Prudce bych zabrzdil a vylezl z auta podívat se na toho idiota, co mě tlačí.”