Vtipy o cestování a dopravě

Víš, jak zdvojnásobíš cenu Trabanta?
Dáš plnou nádrž.
A víš, jak ztrojnásobíš cenu Trabanta?
Přidáš ještě dálniční známku.

„Prosím vás, nemáte tady v hotelu volný pokoj s tekoucí vodou?”
„Měli jsme, ale už je střecha v pořádku.”

Dva mladíci ve značně podnapilém stavu nastoupili do vlaku. Jeden z nich vidí muže v uniformě a dává mu do rukou peníze s dovětkem: „Pane, dva prosím.”
„Chlapci, já nejsem žádný průvodčí, já jsem od dunajské pohraniční stráže,” upozorňuje mladíky důstojník.
„Ježišmarjá, Karle, kam jsme to jenom vlezli! Vždyť my vůbec nejsme ve vlaku, ale na lodi!”

Dva utahaní trampové jdou lesem, v kapse ani floka, když najednou jeden z nich najde dvoustovku a hned říká druhému: „Víš co, běž do nejbližšího kvelbu a kup tam nějaké občerstvení.”
Za chvilku se kamarád vrátí a ten, co čekal, se ptá: „Tak co jsi koupil?”
„No, koupil jsem za patnáct korun chleba a za zbytek rum.”
„Co blbneš, vole? Proč jsi toho chleba kupoval tolik?”

Nastoupí pán do přeplněné tramvaje, vyndá si oko a začne si s ním házet. Cestující jsou pohoršeni: „Co to vyvádíte, pane? Zbláznil jste se?!”
„Ne, jenom koukám, jestli vzadu není volný místo...”

Kdo má peníze, koupí si auto.
Kdo je nemá, umře jinak!

Nenávidím řidiče, kteří mají v autě zpětná zrcátka. Jsou to obyčejní zvědavci!

Stojí odpoledne na deštivé silnici směrem k nějaké neznámé vesničce chlap jako hora, velký a mohutný, až by se jeden divil. Stopuje, stopuje - nic. Projede kolem něj asi padesát aut, ale žádné mu nezastaví. Všechny u něj přibržďují a vzápětí ho velkým obloukem objedou a frčí dál. Zase nic, zase nic. Tak si chlap lehne do trávy. Najednou se zvedne a vidí malé červené autíčko, které ke své velikosti nejede moc rychle, což není překvapivé pro Fiat 500. Když autíčko zastavuje, sedí tam malinký stařičký dědeček a říká: „No tak pojďte, pojďte, nóó, nóóó, já vás teda svezu.”
Chlap se do toho prťavého Fiátku nasoukal, děda nastartoval a jeli. Děda frčel jako na závodě. Chlap se ho ptá: „Dědo, ale proč tak spěcháte? Nemusíte jet přece tak rychle!”
A děda na to: „No jó, ale když vy mi tou velkou nohou šlapete na plyn!”
A když se ho pak chlap ptá, kam se jede, dejme tomu do Uhříněvsi, tak děda mu říká: „Ale to jedete špatně, pane!”
„Jak to?” ptá se chlap zděšeně. „Tak proč jste mi zastavoval, dědo, když jedeme tak rychle a ještě k tomu špatným směrem?”
A děda na to: „Já jsem ale u vás nezastavil, mně zrovna u vás chcíplo auto!”

V letadle. Klídek, pohoda. Cestujícím se podává oběd, polovina už usnula, druhá se k tomu právě chystá, když tu náhle se letadlo otočí kolem podélné osy. Děsný zmatek, padají talíře, skleničky, tašky, psi, nepřipoutané manželky a do toho zmatku vejde vždy usměvavá letuška a s rozkošným úsměvem říká: „Vážení cestující, uklidněte se prosím. Náš pilot má rýmu a právě si kape do nosu.”

Znáte takovou tu malou nezničitelnou černou skříňku, kterou používají v letadlech? Tak proč ze stejného materiálu nestavějí celá letadla?