Vtipy o blondýnkách

Blondýnka si chce na dovolené v Chorvatsku koupit suvenýr.
„Kolik stojí tenhle hezký tácek z mušlí?” zeptá se snědého prodavače.
„Tři kuny.”
„Počkejte, prosím, chvilku. Já se hned vrátím,” odvětí blondýna.
Uplyne hodina a ona nikde. Prodavač už to pomalu začíná balit, když se naše turistka konečně objeví.
„Tak, tady to máte,” řekne a položí před něj tři živé kuny.

Instruktor v autoškole říká blondýně: „Tak slečno, a teď dokola, dokola.”
Blondýna začne otvírat dveře a chce vystoupit.
„Proboha, slečno, co to děláte?”
„No vždyť jste říkal, že budeme tancovat.”

Blondýnka osloví v noci před hotelem neznámého muže: „Promiňte, ale pozoruji vás z okna už třetí noc, jak tu pořád dokola chodíte. Nejste vy náhodou náměsíčný?”
„Ne, slečno,” rozesmál se pán, „já jsem noční hlídač.”

Jde blondýnka k zubaři a poslouchá walkmana.
„Slečno,” prosí ji doktor. „Sundejte si ta sluchátka.”
„Ale já nemůžu!” brání se dívka.
„To je mi jedno,” odsekne doktůrek.
Pacientka začne hystericky ječet: „Ale já opravdu nemůžu!”
Oba se chvíli dohadují. Dentista se nakonec tak naštve, že jí sluchátka strhne z hlavy a mrskne s nimi o zem. Blondýna se rozbrečí a za pět minut je po ní.
Zubaři se to nezdá, tak si nasadí walkmana a slyší: „Nadechnout, vydechnout, nadechnout, vydechnout...”

Co má společného chytrá blondýnka a UFO?
O obojím se často mluví, ale nikdo to ještě doopravdy neviděl.

Sedí blondýnka na hrázi a pláče. Z vody vykoukne zlatá rybka a povídá: „Co se ti stalo, děvče?”
„Jsem chudá, ošklivá, nikoho nemám...” stěžuje si blondýnka za stálého breku.
Zlaté rybce se jí zželí: „No dobře, pomůžu ti. Splním ti tři přání.”
Blondýnka se zaraduje a hned oznamuje, co by to mělo být: „Chci, abych byla krásná a abych bydlela v prostorné vile.”
Rybka jí to vyplní a ptá se: „A co je tvoje poslední přání?”
Blondýnka se zamyslí a po chvíli uvažování vyslovuje i své poslední přáníčko: „Přála bych si, aby se z mého kocoura stal mladý, pohledný milionář.”
„Staniž se,” odvětí rybka a narychlo se loučí s přešťastnou blondýnkou, protože ta už se nemůže dočkat svého chlapce - kocoura.
Blondýnka běží k vile, kterou jí zlatá rybka vyčarovala a vlétne do dveří. Uprostřed velké místnosti sedí na drahé sedačce mladík - kocour a mračí se. Strašně se mračí.
„Copak ti je?” zarazí se blondýnka. „Ty nejseš rád, že už nejsi kocour?”
„Jo, je to moc báječné. Ale co tě to loni napadlo, nechat mě vykastrovat?!”

Blondýnka zastaví ve městě kolemjdoucího: „Pane, prosím vás, mohl byste mi říct, kolik je hodin?”
„Jestli jste si toho nevšimla, slečno,” odpoví pán, „stojíte před hodinářstvím.”
„Já vím, ale já už jedny hodinky mám, zapomněla jsem si je doma. Takže nechci kupovat další.”

Blondýnka přijede autem domů a ve dveřích oznamuje manželovi: „Miláčku, mám pro tebe radostnou zprávu. Peníze za havarijní pojištění nevyhazuješ zbůhdarma oknem!”

„A není tohle náhodou Tichý oceán?” zajímá se při zeměpisu blondýnka.
„Ne,” povzdechl si kantor.
„Tak to určitě musí být Hlasitý!”

Jaký je rozdíl mezi blondýnkou a ledničkou?
Někdy jen pár stupňů Celsia.