Pan Zeman se vrátil domů a přistihl asi tak sedmnáctiletou dívčinu, zjevně z nejnižších sociálních skupin, jak mu šmejdí po bytě a krade cennosti. Chytil ji jednou rukou a už se natahoval po telefonu, když slečna spustila: „Prosím vás, pane, nevolejte policii, prosím. Když jim nezavoláte, nechám vás se se mnou milovat a dělat, co chcete, s mým tělem.”
Pepa chvilku přemýšlel a nabídku přijal a brzy leželi nazí v posteli. Pepa se snažil, seč mohl, ale nepodařilo se mu vůbec se vzrušit. Nakonec se zpocený a vyčerpaný překulil na záda: „Promiňte, slečno, ale obávám se, že... že nakonec budu muset přece jenom zavolat na policii.”